Alžběta Pomořanská
Alžběta Pomořanská, narozena asi 1347, byla dcerou pomořanského vévody Bogislava V. a vnučkou polského krále Kazimíra I. Velikého. Karel se s ní oženil v dubnu 1363 v Krakově. Prostřednisctvím tohoto sňatku se mu podařilo narušit protilucemburskou koalici, v níž stáli uherský i polský král a rakouský vévoda. Jako druhá z Karlových manželek byla během italského tažení v roce 1368 korunována císařovnou. Společně s Karlem v Římě založila špitál pro české poutník. S politicky nijak ambiciozní Alžbětou měl Karel IV. šest dětí - nejstarší dcera Anna se provdala za anglického krále Richarda II., Markéta za norimberského purkrabího Jana III. z Zolernu, dva synové zemřeli ještě jako nemluvňata. Starší z přeživších synů Zikmund se stal uherským, římským a nakonec i českým králem, poté co z něj svrhl bratra Václava IV., i když původně byl předurčen pro polskou korunu. Mladší Jan zdědil Zhořelecké vévodství. Po smrti Karla žila Alžběta v Hradci Králové jako františkánka-terciářka.